Spain - Portugal (easter
2001)
Jel jsem se mrknout na
oslavu velikonoc do Španěl.
Ňák blbě vstává
protože jsme večer dělali párty, která se trochu protáhla. Ráno mě berou Španělé
do auta, slíbenou mám cestu až do Almérie - to je štreka přes celej Pyrenjský
poloostrov - hádám tak tisíc kiláků. Fotky ze Salamky jsou z trochu dřívější
návštěvy - bylo tam parádně - šel jsem spát na charitu, kde to bylo dost hrozný
(teda aspoň oproti charitám jinde ve Španělsku), ale že v noci pršelo tak to
bylo dobrý. No a Paco mě teda v Almérii vyklopil na pláži někdy kolem
půlnoci - byla tam ňáká fiesta tak jsem šel až za město a tam si ustlal v
jakémsi skleníku.
Ráno sem se vzbudil s horečkou, trochu se plazím městem, na
pevnost Alzacaba jsem se vykašlal, jsem fakticky slabej. Vegetím na pláži.
Odpoledne jsem hledal charitu, aspoň kvůli ňákému paralenu nebo tak. Ale marný.
Tak jsem šel na kopce za město hledat spaní, chtěl jsem si vzít ňákou jeskyni, jenže tu
bydlelo dost cikánů a jeden mě tam málem zmlátil - nechápu jak jsem mu s tím
báglem na zádech zdrhnul. Tak jsem šel zas do toho skleníku, ale vzal mě k sobě
domů jeden Kubánec. Vegetíme, ráno čumím na záběry z procesí v Seville - SVATÝ
VELIKONOČNÍ TÝDEN ZAČÍNÁ.
Přemýšlel jsem jak pojedu
- střihnul jsem to na moji oblíbenou Granadu. Tam sem zamířil rovnou na
starou známou Plaza Nueva - pokecal jsem s pár hipíkama a šel do jeskyní do
Socramenta. Bolívijec Teo mi dal jednu prázdnou jeskyni -
tak to byla pohoda. Radostí jsem dlouho nemoh usnout. Jo a volali spolužačky
jestli můžou za mnou dojet.
Ráno dojeli, procházeli
jsme celé město, vařil jsem na ohni před jeskyní a tak. Večer s holkama popíjíme
levný vincko u svíček.
Vstáváme v šest, stojíme
dvě hoďky frontu do Alhambry - je to největší arabský palác v Evropě a taky
nejnavštěvovanější památka Španělska. Strávili jsme tam celé dopoledne, sem na
ty památky asi barbar, protože mě to moc nebralo. Večer jsem šel na večeři do
kostela, sice jsem měl prachy na jídlo, ale chtěl jsem to omrknout, přidal jsem
se k Brazilci Alexovi, vzal mě pak do ňáké uličky kde se schází hipíci a
jamovalo tam tak dvacet lidí na bonga a kytáry. Fantazie. Centrem proudí
davy lidí - to jsou ty křesťanské procesí, o kterých by se toho dalo napsat
spoustu, ale moc tomu nerozumím tak to nechám být.
Ráno to balíme, směr
Sevilla. Stavíme v městečku Rondo, které je fantastické - vlastně stojí
na skále. Sledujem procesí, potkali jsme tam pár Čechů. Šel jsem spát za
nádraží, holky nakonec prej nesehnali hostel tak zůstali v ňákým domě na
schodech.
Další den stojí za hovno
(je pátek 13.) . Holky přišly na sraz pozdě tak ujelo auto co nás mohlo vzít do
Seville. Stopujem, holky odjeli asi po hodině. Já se smažím jako blázen ještě
další hodinu, provoz žádný, tak se učím žonglovat. Zavolal jsem našim - prej u
nás sněží. Balím stopa, jdu zpět do města. Sháním jídlo a vodu, ale
všechno zavřený, je ten svatý týden. Mám hlad jak blázen, tak jsem se plác přes
kapsu a koupil si celou pizzu, ňák to do těch Portugal bez peněz doklepu -
slavnostně piknikuju v parku. Žaludek přestal řvát, jdu zas na stopa, ale
zase nic. Autobus jede až večer a já mám zas hlad. Plazím se ulicema, totálně
zkleslej. Pak se stal zázrak, jedna pohádková babička mi na ulici dala
igelitku s jídlem - bagety, ovoce, vařené vejce.... pořád to nechápu. Kolem
půlnoci jsem dojel do té mojí Seville - údajně je v ulicích 1,2
miliónů lidí - s přehledem tomu věřím. Posedávám, chodím, čumím, na nádru jsem
koupil lístek na port. hranici. Jedu až ráno, hlavu jsem složil na lavičce,
jeden Afrikánec slíbil, že mě bude hlídat, probudili mě ale policajti a ten
borec nikde. Šel jsem spát na nádr, rozložil jsem si karimatku přímo mezi
bezdomovcama - trochu záviděli spacák - spalo se parádně, cítil jsem se mezi
něma bezpečně.
Ráno jsem dojel "domů" -
(tím myslím Portugalsko) do Fara, velkej levnej obchod a tak doplňuju
zásoby, beru první vlak do Lagos což je asi nejhezčí městečko z celého
turistického komerčního Algarve, jenže jsem neměl moc peněz tak jsem
koupil lístek jenom na půlcesty a průvodčí si mě vůbec nevšímal (tady se kašle
fakt na všechno), měl jsem nachystanou takovou pěknou historku. V Lagos mám zase
sraz s holkama - u nich na hotelu jsem si uvařil a chtěl jsem si dát
sprchu a ta správcová mě vyprala. Chrápat jsem šel na pláž, která je tady
fantastická - samé útesy. Přidal jsem se ke skupině hipíků, seděli jsme kolem
ohně a hráli na bonga a já v tom krásným míru usnul.
Ráno fičím na bus na
sever - jenže mi ujel a další až zítra. Musím celej den tvrdnout na pláži.
Pak mi to ale nevadilo, koupil jsem jídlo a čvachtal se ve vodě - vlny byly
parádně velké - ztrácel jsem v nich kontrolu nad svým tělem, Atlantic je
bombovní. Spal jsem na té pláži a kolem třetí mě probudili dva černoši,
zapalovač u obličeje a že prej jestli nechci hašiš, pak prej naval many nebo
aspoň hodinky, začal jsem tam skákat jak vyjetej a naštěstí šli pryč. Přesunul
jsem se na jiný místo pod útes a ňák to do rána přečkal.
Celej další den trávím v
autobuse - směr Lisabon - Porto - Braganca (12 hod), v noci je u Polek párty -
velikonoční pondělí, takže vodní bitva, bramborovej salát a 12 litrů sangrie.
hasta luego, raparigas...
|
|
|
|
|
|
Salamka - town of students |
|
is called "spanish Oxford" |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Aleš |
|
after watter fight on Easter monday |
|
|
|
|
|
|
|
