SCOTLAND - SPAIN (august 2000)

Celej červenec jsme s Fiďákem trhali maliny na farmě nedaleko Dundee, tak si potom jedem dovolenkovat do Španělska. Vyrážíme z farmy v devět ráno ještě s kocovinou. První stop excelentní - rovnou do Glasgow. Další auto do Carlisle (míjíme známé městečko Lockerbee), taky jsme projeli kolem vesnice Gretna kam jezdí uzavírat sňatky lidé z celé Británie. V Carlisle na benzince chytáme ten nejlepší stop - auto na jih takže v deset v noci  jsme v Londýně. Volali jsme holkám a Květa nás pozvala k sobě do Maidenheadu, má svůj perfektní bejvák a tak jsme tam vegetili tři dny, cpali se bezva jídlem, čuměli na videa a chodili na pivo. Pak jsme jeli na jednu noc k Šárce do Wimbledonu a tam to bylo taky výborný.

LAST NIGHT ON THE FRUIT FARM	CASTLE BY STONEHAVEN	LUNAN BEACH

Jedeme busem Londýn - Praha,  kterej nás v noci vyklopil hned za kanálem La Manche. První noc ve Francii, spali jsme hned u dálnice, ráno šmatláme až do Calais na výpadovku. Chvilku tu tvrdnem, pak nás nabral kamión a posunuli jsme se asi o sto kiláků.  Pak ňákej mlaďoch až do Paříže. Hasil si to 200 km/h, užíval jsem si tu rychlou jízdu jako když pařím formule na počítači, jenže tu šlo o víc než jeden "game over". Paříž nás přivítala obrovskou bitkou, zřejmě ňákej rasistický konflikt, jenom jsem čekal kdy mě někdo napálí.  Pak už  bon jour madmaisel Eifelovka, kolem bylo milión muzikantů s bongama a tak.  Přidala se k nám jedna mladá Kanaďanka, co neměla kde spát. Našli jsme si fleka v parčíku přímo pod Eifelovkou, přidali jsme se ke skupině hipíků z Litvy, Holandska a Itálie kteří tu vegetí celé léto. Pili jsme s nima whisky, kterou šlohli, tak jako všechno co maj.  Byla to skvělá noc, ležíme si na trávě, vedle nás teče řeka Seina, nad náma svítí eifelovka a měsíc a milión hvězd a do toho mi ta holka pobrukuje ňáký jejich ukolébavky.

Ráno valíme na Champs - Elysé, vítězný oblouk a samozřejmě Louver - největší palác a muzeum světa. Ňák jsme se z tama vymotali na výpadovku, směr Dijon, Lyon, ESPAŇA. Večer hledáme fleka u peage u Lyonu. Parádní noc, vyspaváme až do jedenácti.

PARIS	LOUVER is the biggest museum on the world	BEACH ON THE SOUTH OF FRANCE

Ráno jsme se pod pumpou konečně umyli, fičíme s pohodovýma Belgičanama až k Avignonu a tam nás za deset minut bere ženská až k MOŘI. Rozběh jsem se do vody, a zapoměl vyprázdnit kapsy..., parádní noc na pláži. Ráno mě budí slunko, poznali jsme pár lidí, hlavě Alenu z Prahy, která mě zblbla a tak máme celej den veget na pláži. Večer u levnýho francouzskýho vincka a měsíc je jednu noc před úplňkem. Tak se tu nudíme ještě jeden den a večer vyhlížím mořskou panu, která se prý za úplňku objeví. Parádní romantika. Spal sem pod hvězdama a začal se těšit na Španělsko.

Další horkej den, motáme se ňák ke hranici, moc to nejde, přespáváme u Perpignanu s klukem a holkou z Polska, nakradli jsme si celej pytel hroznů a tak hodujem. Od rána stopujem, kousek za hranicema jsme chytli   českej autobus s asi deseti lidma, vezou nás víc než 500 kiláků až k Valencii, cestou čtem český časáky a pijem Radegast.

Jsme ve městečku Oropesa, noc na pláži, seznámili jsme se s ňákýma Čechama, ráno jedem do obrovkýho aqua parku do Benicassim, milión tobogánů a bazénů, supr. Smažíme se tu celej den. Spíme kdesi na schodech s mravencama ve spacáku. Stopujem dál k Valencii, berou nás ňáci mladí kluci na ňáký tržiště, pak Italovi Lucasovi domů, ten nás zase zve do své pizzerie, kde se pořádně nadlábnem. Další stop, Fido našel na výpadovce 5000 peset, tak to slavíme zmrzlinou. Spíme v pomerančovníkovém sadu. Přemýšlíme co dál, nemůžem se dovolat našim známým z Elche, tak to možná střihnem do Andalusie na hory, nebo už domů?

Super ráno, kuchtíme rovnou oběd a vyrážíme do Olivy, potkali jsme se s pohodovým Němcem Victorem,  tak s ním trávíme celej den, čumíme jak staví sochy z písku a večer fiestujem. Spíme zase na pláži.

Pěkný ráno nám přišli popřát policajti, opsali si něco z pasu a vyhodili nás z pláže. Večer jedem do Alicante, snad na patnáctej pokus volám Antoniovi a on to zved - prej čekejte na nádru, za chvíli už tam přistávaj dva bouráky plný našich kamarádů, Belen nás vzala k sobě, konečně sprcha, pračka a pořádnej žvanec, kecáme dlouho do noci a vyvolal jsem diskusi o koridě a oni se ti "cigoši"  začali málem rvát mezi sebou :-)

Na oběd jedem všichni do hospy na paellu, bylo k tomu několik předkrmů a taky spoustu sangrie a my to chtěli zatáhnout a přišla šéfka toho podniku a že prej tak vzácnou návštěvu z Česka ráda pohostí na účet podniku. A ješte nás provedla jejich vinným sklepem. Senzačka. V noci jedem pařit na pláž Santa Pola, pijem mexický pivo a hrajem s číšníkem "cara o cruz".

LUNCH IN ELCHE eating paella in restaurant - boss said that czechs pay nothing - so we had it for free :-)	ALICANTE	GRANADA view from Alhambra

Celej den se flákáme, večer zas chlastáme a ráno nakupujem a  pakujem se  a berem bus dál na jihozápad do Granady. Opouštíme Elche, které má největší koncentraci palem na světě (teda aspoň to říkali). Z busu čumíme na tu poušť, palmy a kaktusy, paráda. Večer měníme peníze, kupujem mapy a hledáme ňáký hipíky. Má jich tu spoustu bydlet v jeskyních za městem. Ňácí lidi nás tam vedou, fakt paráda, byla nám přidělena "naše" soukromá jeskyně, večer u svíčky chlastáme vincko a jsme nadšení jak se nám daří.

Ráno brzo berem bus směr hory SIERRA NEVADA, parádní trek, míjíme druhou nejvyšší horu Španělska Pico de Veleta a pak asi dalších šest hodin k nejvyšší hoře Mulhacen. Parádní pustý hory, místy trochy sněhu a hlavně jezírka ze kterých pijem co hrdlo ráčí. V podvečer jsme se vyškrábali na vrchol Mulhacen (3481 m. n. m.) což je nejvyšší bod ŠP. Na noc kousek sestupujem do kamennýho bivaku a přežíváme větrnou noc.

SIERRA NEVADA	PICO de VELETA behind me - is the second highest mountain of Spain	MULHACEN - 3481 m. is the highest mountain of Spain

Vrátili jsme se do jeskyně, užíváme si den v granadských ulicích a sladce usínáme v totální anarchii, která v těchle kopcích s jeskyněma panuje, všude plápolaj ohně a ozývaj se bonga.

Ráno se jdem najíst do charity, jsme už ňácí unavení a bolí mě zuby tak myslíme na návrat. Jdeme přespat do kostela Santa Paula, parádní hotýlek pro bezdomovce, možná dostanem i prachy na cestu do Francie. Večeře o třech chodech, všechno zadara tak chceme aspoň umýt nádobí, ale prej nemusíme, všechno udělaj věřící za nás. Kecali jsme dlouho s těma Gruzijcama, Srbama a tak...

Ráno berem bus za šílených 10000 peset až na šp.-fr. hranici a trávíme 16 hod spaním. Ten bus nás vyklopil uprostřed noci v centru Perpignanu a my šlapem asi 15 kiláků na peage. Ráno nás tam vzal chlápek s dodávkou až na sever Paříže, Fido statečně konverzoval a já úplně mrtvej prochrápal celých děvět hodin vzadu na matraci.

Ráno se posunujem k německý hranici, rozdělili jsme se a padá na mě depka, jsem na pustém odpočivadle. Překecal jsem ňákýho cigoša aby mě hodil do vesnice, tam jsem nakoupil jídlo za poslední franky a šlapu k Sarbruckenu na hranici. Vyhodili mě policajti, naštěstí mi kdosi brzo zastavil a na přechodu jsem si domluvil kamión až do Čech. Jenže vyjíždíme až ve tři v noci, já mám deset marek za které jsem si dal tři kávy ať tam tomu řidičovi hned neusnu. Jenže mám taky prázdnej žaludek tak jsem si musel nakrást ňáký bagety. Ještě teď se stydím, ale jinak to nešlo.

Celou noc trávím v kamiónu, posloucháme Ozzyho a dobře kecáme. Fičíme to bez problému přes celý Německo a odpoledne stojím v Karlových Varech, prošel jsem se kolonádou a rychle do Prahy k Hance, kde vegetím čtyři dny, Praha je taky supr a potom konečně domůůůůůůůůůů...

map of our trip